Pecka! Od dnešního dne budou zástupy mladých jezdit do Náměště na Hané uctívat vlasy blahoslaveného Carla Acutise. Uznávám, že Karlovy černé lokny jsou božské. Uznávám, že by si kdekdo jeho podobenku rád dal pod polštář. Když mohl pan Krylov, mohu i já. V mém tajuplném světě nemluví zvířátka, ale kuchyňské Číst více…
Cestou Oblíbil jsem si Fatimu, ani po stech letech od památných zjevení nepřestává burcovat. Lurdy jsou, oproti ní, posmutnělým ostrůvkem uprostřed laické Francie. Z Fatimy se dodnes ozývá do celého světa neodbytná, trojnásobná výzva: „Pokání!“ (13. června 1917) A odtud se také rozlévá útěšná naděje: „Nakonec mé Neposkvrněné srdce zvítězí.“ Jedině Číst více…
Skupinové snímky jsou prazvláštní ukázkou fotografického řemesla. Také snímaní musejí, volky nevolky, přispět k očekávanému výsledku. Budeme se fotit a basta, aby babička měla radost z toho, jak krásnou má rodinu. V našem církevním prostředí podobné aranže mají manifestovat, jak pěkné společenství tvoříme. Rektor Mráz byl skvělý fotograf. Všechny obyvatele Číst více…
Jak jsem se účastnil protistátního spiknutí kabaret z lepší společnosti Pra-pra-prabába mé prabáby byla po svý pra-pra-pratetě neteří tetinýho zetě, jenž pak byl dítě dítěte královny ze Sáby. (Voskovec a Werich) Také si někdy listujete, pro radost či zahnání dlouhé chvíle, ve stolním kalendáři? Trudnomyslný podzim je k tomu jako Číst více…
Když jsem dovršil 27 let, vkročil mi náhle do cesty jeden poutník a stejně svižně z ní též uskočil. Ono letmé setkání mě však proměnilo. Vracel jsem se z Velehradu Škodou Favoritem. Napojen u cyrilometodějských zřídel jsem chvátal na Vsetín, své kaplanské místo, obracet Valachy, od pohanství na víru pravou. Číst více…