Impulzy

Cestou Oblíbil jsem si Fatimu, ani po stech letech od památných zjevení nepřestává burcovat. Lurdy jsou, oproti ní, posmutnělým ostrůvkem uprostřed laické Francie. Z Fatimy se dodnes ozývá do celého světa neodbytná, trojnásobná výzva: „Pokání!“ (13. června 1917) A odtud se také rozlévá útěšná naděje: „Nakonec mé Neposkvrněné srdce zvítězí.“ Jedině Číst více…

Skupinové snímky jsou prazvláštní ukázkou fotografického řemesla. Také snímaní musejí, volky nevolky, přispět k očekávanému výsledku. Budeme se fotit a basta, aby babička měla radost z toho, jak krásnou má rodinu. V našem církevním prostředí podobné aranže mají manifestovat, jak pěkné společenství tvoříme. Rektor Mráz byl skvělý fotograf. Všechny obyvatele Číst více…

Jak jsem se účastnil protistátního spiknutí kabaret z lepší společnosti   Pra-pra-prabába mé prabáby byla po svý pra-pra-pratetě neteří tetinýho zetě, jenž pak byl dítě dítěte královny ze Sáby. (Voskovec a Werich)   Také si někdy listujete, pro radost či zahnání dlouhé chvíle, ve stolním kalendáři? Trudnomyslný podzim je k tomu jako Číst více…

Když jsem dovršil 27 let, vkročil mi náhle do cesty jeden poutník a stejně svižně z ní též uskočil. Ono letmé setkání mě však proměnilo. Vracel jsem se z Velehradu Škodou Favoritem. Napojen u cyrilometodějských zřídel jsem chvátal na Vsetín, své kaplanské místo, obracet Valachy, od pohanství na víru pravou. Číst více…